Micro:bit ve výuce

Největší předností microbitu je programování propojené s reálným životem. K velké radosti postačí příslušenství za pár korun. Vyzkoušeno na ZŠ pro začátečníky od čtvrté třídy a pro pokročilé od šesté třídy. Určeno i pro střední školu. Semafor a rgb led na destičce s ochrannými rezistory a čtyřmi piny jsou původně určeny pro Arduino a připraveny na napětí pět voltů. Microbití 3,3 volty ale pro rozsvícení diody stačí, takže je můžeme připojit přímo pomocí drátků dupont-krokodýl nebo pomocí libovolného rozšíření a drátků dupont-dupont .  Funguje i se samotnou rgb diodou ( článek RGB LED ), dupont lze navléknout přímo na nožičky nebo použít krokosvorky, ale chybí tam to povědomí o ochranných odporech. Semafor můžeme s dětmi vyrobit z diod a buď připájet na destičku, nebo použít karton či 3D tisk s otvory. Fyzikální vsuvka: Doporučuji na začátku ukázat samotnou LED a její dvě nožičky, vysvětlit/ukázat, že propouští proud jen jedním směrem a přitom svítí. Jakto, že semafor má jen čtyři pin

Velmi důležitý koncept proměnné, která v sobě nese aktuální stav programu, pomáhají uchopit dva pracovní listy využívané v kroužku pokročilých na ZŠ. V prvním pracovním listu pracujeme pouze se stavy 0 a 1, kde 1 znamená, že program běží a 0 znamená zastavení. Konkrétní využití je u stopek a také pro zastavení a znovu spuštění házení kostkou. Úkoly lze rozšířit pro pokročilé například zobrazením puntíků místo čísel a nebo ovládáním zastavování pomocí rádia. Další možností je použít ověřování stavu ve smyčce opakuj stále a tak zapínat či vypínat libovolnou opakující se akci. Druhý pracovní list nejprve navede na vytvoření galerie animací, kde jedno tlačítko vybírá animaci a druhé tlačítko animaci spouští. V proměnné si microbit pamatuje, kterou animaci má aktuálně zobrazovat a podle toho vybere, co bude ovládací tlačítko spouštět. Při zatřesení se vybere a zobrazí název zvolené animace, na tomto místě je možné využít místo podmínek prvek seznamu, případně funkce s parametrem. Přirozené

Microbit má pouze dvě tlačítka. Jedno z možných příslušenství, které nabídna pět dalších tlačítek je jednoduchý  Octopus modul s tlačítky .  Výhodou je připojení všech tlačítek pouze k jednomu pinu a programování bez nutnosti přidávat rozšíření, což umožní pochopit, jak tlačítka fungují. Nevýhodou je nemožnost detekovat stisk více tlačítek současně. Tlačítka můžeme pomocí kabelu gvs připojit k některé rozšiřující destičce nebo pomocí kabelů dupont-krokodýl přímo k microbitu. (gvs: hnědá–gGND, červená–3V, žlutá–P1) Trocha fyziky : Na destičce připojené k napájení (G = ground, zem a V = volty), jsou připájeny rezistory, které fungují jako dělič napětí. Každé tlačítko spojuje třetí vodič (S = signál) s jiným místem na děliči a proto po stisku tlačítka se na pin dostane jiná poměrná část napětí. Zjednodušený princip je vidět na schématu (chybí plné napětí do pinu bez stisku tlačítka) : Chcete si tlačítka za pár korun vyrobit sami? Stačí pouze nepájivé pole, tlačítka, rezistory a spojov

Umělý horizont  v letadle ukazuje aktuální polohu letadla vůči zemi = ukazuje skutečnou vodorovnou rovinu. Vyrobíme si podobný pomocí microbitu a využijeme ho jako volant. Pracovní list k tisku. 1) Průzkum akcelerometru Náklon v různých směrech (x, y, z) microbit poznává pomocí akcelerometru, který měří zrychlení. Nejprve musíme prozkoumat, jaké hodnoty vrací v různých polohách.  Pokud měříme v dosahu usb kabelu, můžeme pro zkoumání využít sériovou komunikaci a místo stisknutí tlačítka použijeme v  opakuj stále  blok  Pokročilé > Sériová komunikace > sériový zapiš řádek  a v něm vstup  zrychlení (mg) x . Přidáme krátké čekání a po stisknutí tlačítka  Zobrazit data zařízení  pod simulátorem ihned vidíme hodnoty. Jaká fyzika je za tím schovaná?  Na Zemi v každém okamžiku směřuje tíhové zrychlení směrem dolů (kousek od středu Země). Proto akcelerometr microbitu vnímá stálou hodnotu i když se nepohybuje. Osa x je ve směru spojnice tlačítek, takže nakloníme-li microbit tlačítkem A dol

Jak microbit reaguje na měření intenzity světla? Pracovní list k tisku 1) Nejprve prozkoumáme, jaké hodnoty microbit vrací pro různou úroveň osvětlení: Při stisku tlačítka zobrazíme hodnotu intenzity světla a vyzkoušíme najít alespoň pět různých hodnot. Navrhneme, jak tyto úrovně odlišit obrázkem. Pruhy? Čtverce? Ze středu? Z rohu? Pokud měříme v dosahu usb kabelu, můžeme využít sériovou komunikaci a místo stisknutí tlačítka použijeme v  opakuj stále  blok  Pokročilé > Sériová komunikace > sériový zapiš řádek  a v něm vstup  intenzita světla . Přidáme krátké čekání a po stisknutí tlačítka Zobrazit data zařízení pod simulátorem ihned vidíme hodnoty. Jaká fyzika je za tím schovaná?  Displej je složený z LED neboli svítivých diod. Taková dioda je tvořena kouskem polovodiče, ve kterém se pohybují elektrony uvolněné ze svých původních míst. Pokud se elektron posadí zpět do některého volného místa, zazáří. Obráceně, pokud na takový polovodič posvítíme, mohou se elektrony uvolnit =>

Neposlouchají vás podmínky? Zkuste si následující úkoly. Černobílé zadání k tisku. 1) U každého ze tří kódů vyplňte tabulku. V prvním řádku je vždy číslo, na které nastavíme proměnnou cislo . Do druhého řádku kreslíme výsledek.  Například pod čísla 1 a 2 u prvního programu nakreslíme puntík, pod 3 a 4 malý čtvereček... ❔ Budou všechny tři tabulky stejné?  2) A teď obráceně. Dopište do podmínek čísla a písmena tak, aby se při nastavení proměnné  cislo  zobrazilo písmeno podle tabulky. ❔ Čím se kódy liší a jak to ovlivní řešení?¨ 3) Někomu mohou pomoci vývojové diagramy, jsou jako desková hra. >>>  Intenzita světla >>>  Umělý horizont >>> Články na téma: Podmínky v Makecode >>>  If–then–else hry s kostkami

Pracovní listy do kroužku pokročilých na ZŠ nebo pro střední školy. Pdf se otevře po kliknutí na obrázek. A = úvod, obrázky, náhoda >>> řešení podobných úloh v článku  Začínáme s Pythonem B = senzory, if (chybí) >>>  řešení podobných úloh v článku  Tlačítka s Pythonem C = for cyklus, range D = kreslení na displeji, for cyklus >>> řešení podobných úloh v článku  Kreslení s Pythonem E = rádio, stavová proměnná >>> popis aktivity v článku  Čtení kódu   >>>  Webináře MicroPython & BBC micro:bit

Jak podpořit porozumění kódu v Pythonu, upevnit a ujasnit zápis a přitom jen tak neopisovat z pracovního listu? Aktivita z pokročilého kroužku pro druhý stupeň ZŠ, vyzkoušená i na SŠ. Začínáme mimo počítače v kruhu, každý si vezme list s vytištěným kódem. Po chvíli samostatného čtení každý vysvětlí jeden řádek nebo skupinu podobných řádků kódu. Začíná lektor a tím připomene a vysvětlí první import. Dál pokračujeme po kruhu. Pozastavujeme se i nad barevným odlišením (čísla, řetězce, klíčová slova), takto se přítomnost klíčových slov v jazyku zafixuje lépe než výkladem učitele. Nakonec zkusíme zformulovat funkčnost programu. A teď to nejzábavnější: Nechte svůj list s programem ležet na určeném místě daleko od počítače a běžte program přepsat do počítače. Můžete se kdykoliv vracet, ale nesmíte si list vzít s sabou ani vyfotit. Co vše je v kódu využito? tvoření obrázků  použití seznamu náhodný výběr rádiová komunikace stavová proměnná  podmínky  Proměnné a podmínky bychom už měli mít před

Pokud bych měla odpovědět na otázku, co se mají začátečníci v kroužku programování naučit , pak je to jednoznačně komunikace,  spolupráce,  přesná formulace myšlenek,  dělení problému na části,  hledání řešení,  odhalování chyb,  tvoření místo konzumování  a mnoho dalšího obvykle zahrnovaného pod informatické myšlení.  Z programátorských technik mi pro začátečníky připadají zásadní následující čtyři: proměnná, větvení,  funkce,  opakování. >>>  Úvodní pracovní listy >>>  Pracovní listy – podmínky >>>   Pracovní listy – funkce a pole Proměnná představuje první krok dál od prostého (byť mnohdy velmi zajímavého) sestavování posloupností příkazů za sebe. Tento důležitý krok některé děti přijímají přirozeně (mám vyzkoušeno už kolem desátého roku), jiné i mnohem starší potřebují opakované používání, aby si zvykli na posun v myšlení. Zkoušela jsem dva přístupy v začátečnickém kroužku:  v jednom roce jsem střídala témata bez pr

Pracovní listy k tisku ukazují, jak si vytvořit vlastní příkazy, neboli funkce . Jsou vhodné i pro začátečníky, první část s animacemi se dá využít i bez znalosti větvení. Pokročilí programátoři naopak díky funkcím s parametry výrazně zefektivní svoje kódy. Pracovní list funkce v pdf. Pole patří k pokročilejším technikám otevírajícím cestu k větším projektům. V první části je ukázáno, jak do pole uložit hodnoty a zase je vypsat. Následují tři projekty, které je možné libovolně rozpracovat. Zadání je formulováno bez využití příslušenství, vhodným doplněním je joystick a případně autíčko. Další nápady i některá konkrétní řešení: >>>  Hry s využitím pole (array) . Pracovní list pole v pdf. Materiály jsou ze  ZŠ Brno, Gajdošova a Gymnázia Brno, Elgartova >>>  Hry s využitím pole (array) >>>  Mapa pokroku  (další pracovní listy a popis práce)

V kroužku programování s pokročilými testujeme různé příslušenství. Pokud se osvědčí, pořídíme více kusů a začleníme do výuky. Elecfreaks Joystick:bit V2 Šikovný gamepad modul pro micro:bit jsme koupili u české firmy  HW kitchen . Používáme ho pro programování her na microbitu, kreslení nebo dálkové ovládání autíček. Joystick:bit obsahuje kromě joysticku a tlačítek také bzučák a vibrační motorek pro zpětnou vazbu. K napájení slouží dvě AAA baterie v držáku připevněném zespodu. Po zadání  joystickbit  do vyhledávacího pole rozšíření lze v prostředí makecode přidat příkazy pro snadné programování. Seznámení s joystickem v prostředí makecode usnadňuje pracovní list . Joystick je možné ovládat i bez použití rozšíření. Piny jsou vyvedeny takto: P0 = bzučák (analog) P1 = pohyb v ose x (analog) P2 = pohyb v ose y (analog) P12–P15 = tlačítka C–F P16 = vibrační motorek Dalších sedm portů je vyvedeno jako GVS (zem, napájení, signál). Poloha joysticku je v obou osách teore